Tagy: detektiv, kancelář, špionážní technika, agentura, zabezpečení, ochrana, doprovod, detektivní, pátrání, odposlech, sledování, štěnice, eagle security

Tichý nepřítel vás sleduje

Jsme pouze lidé. Lidé se svými starostmi, problémy, neřestmi, tajemstvími, obavami. Jsme také takoví, že chceme někdy vědět víc, než je možné. Jsme často zmítáni pochybnostmi a hledáme řešení.
Nutí nás to snít o tom, jaké by bylo mít tu moc být neviditelný a vědět vše, co potřebujeme.

A tak v skrytu svého útulného bytu či kanceláře přemýšlíme, co asi dělá náš soused nebo nepřítel. Problém ovšem je, že tu samou touhu může mít i ta druhá strana. Podle posledních odhadů působí v České republice okolo 89 aktivně obchodujících firem s útočnými prostředky (štěnicemi) a dalších 3665 koncesovaných detektivních kanceláří, které tyto prostředky využívají za účelem získání informací pro klienta.

Cesta dovnitř je hračka

Klasická odposlouchávací štěnice, která se dnes vyskytuje spíš ve formě radiového mikrofonu, se dostane do vašeho bytu velmi lehce. „Stačí pár sekund a váš dobrý přítel, který vás navštíví, vám zamoří byt. Může se opřít o kus nábytku nebo předstírat, že mu něco upadlo, a mezitím vlepit do skryté škvíry miniaturní mikrofon s vlastní baterií,“ říká odborník na detekci útočných prostředků Pavel Maletínský.
Na svém webu www.detekce.com shromáždil hodně příkladů z praxe. U jednorázově instalovaných „slídičů“ je povzbuzující, že trvá hodiny, maximálně několik dnů provozu, než jim dojdou baterie. Za požadavek minimálního rozměru musí zaplatit malým dosahem a krátkou životností.

Proto, a také pro snížení možnosti jejich odhalení, je výrobci vybavují dálkovým spínáním nebo aktivací hlasem, takzvanou funkcí VOX. Ta umožňuje přístroji vysílat pouze v době, kdy je na dálku zapnut, nebo když se v místnosti mluví. Zvláštním způsobem vzdáleného napájení a aktivace některých speciálních prostředků je jejich ozáření elektromagnetickým polem zvnějšku zájmové místnosti. Ještě horší je, když nám někdo umístí do bytu mikrofon, kterému dodáváme energii sami. Stačí, když dostanete hezký dárek. Může to být lampička, mohou to být hodinky napájené měnitelnou baterií. Uvnitř je ale dárek nechtěně vybaven mikrofonem či kamerou, která vás špicluje, a ještě k tomu za vaše peníze.

Zrádná kamufláž

Smrtka vyzrála na chytrého rabího Loewa tak, že se schovala do růžového květu. Také útočná technika nás klame svou titěrností. Například supercitlivý miniaturní mikrofon s kabelem libovolné délky má dnes průměr 5 milimetrů a délku o jeden milimetr kratší. Schováte ho za dvě sirky. Hitem jsou v poslední době i odposlechy obrazu a zvuku současně. Miniaturní deskové CCD kamery potřebují pouze přivést napájení, aby z nich vyšel klasický videosignál, který lze zpracovat každým běžným zařízením s videovstupem. Přitom rozměr takovéto kamery nemusí být větší než kostka cukru a jako otvor pro objektiv jim stačí kruhová dírka o průměru cca 1,5 mm. Pokud ji osadíme vysílačem a baterií, může vám tento komplet nabídnout pět hodin profesionálního záznamu. Vše přitom schováte do krabičky od sirek. Poetickou „vychytávkou“ této kamufláže je možnost, aby vám z takové falešné krabičky ještě vypadly opravdové sirky.

Nevýhodou těchto miniaturních videovysílačů je však poněkud vyšší energetická náročnost ve srovnání s vysílači čistě zvukovými. Proto musí být videoštěnice většinou skryta v nějakém elektrickém spotřebiči trvale připojeném k elektrické síti.

Jako vtip vypadají kamerky, jejichž objektivy jsou kryty atrapami nejrůznějších křížových šroubků. Odposlechy se mohou realizovat také přímo zvenčí vašeho bytu, stačí na sklo okna nebo výplň dveří nalepit
takzvaný radiostetoskop. Pokud se podíváme do oblasti vyšší školy špionáže, musíme se zmínit i o laserovém odposlechu, který dokáže snímat hovor ze zájmové místnosti laserovým paprskem namířeným na jakoukoli rezonanční plochu v místnosti nebo na okenní tabulku. Potom stačí zachytit od této plochy odražený paprsek a sejmout z něho namodulovanou frekvenci mluveného slova.

Leze po železe

Patří k nezdravému sportu sáhnout si na tisíc voltů. Nicméně vynalézavost při špiclování nezná mezí. Jako další přenosové médium se naskýtá i jakékoliv vedení inženýrských sítí. Například pokud vám nějací slídilové do bytu nasadí dlouhovlnný vysílač, využívající k přenosu informace a k napájení rozvody elektrické sítě 230 V, mohou ho zkombinovat ho s „cinklou“ rozdvojkou, prodlužovačkou nebo krabičkou elektrických rozvodů. Váš byt tak lze odposlouchávat na vzdálenost celého obytného bloku, aniž by museli rušitelé cokoliv složitě vrtat a riskovat prozrazení. Jednoduše část odposlouchávací cesty povedou „po elektrice“ a zbytek vzduchem na vzdálenost cca 300 metrů. Podobná zařízení dokážou prodloužit cestu i kabelové přípojce nebo pevné telefonní lince. Přitom pořídit si dnes přes internet nějaké to slídicí zařízení opravdu není těžké.

Zkuste to bez drátů

Existuje staré špionážní pravidlo, že pokud od přístroje vedou dráty, můžeme se i lehce dobrat člověka, který ho tam umístil. Přenos většiny moderní „útočné“ techniky se proto alespoň v poslední fázi děje rádiovou cestou. Video- nebo radioštěnice má v sobě zabudovaný vysílač a v okruhu pár desítek či stovek metrů od vašeho bytu útočník nainstaluje opěrný bod. Může to být například zaparkované auto s přijímačem, napojeným na záznamové zařízení. Tato kombinace je podle Maletínského v současné době u nelegálního odposlechu prostoru nejčastější. Lepší radiomikrofony mají frekvence za pásmem běžných spotřebitelských přijímačů, aby nedocházelo k náhodnému naladění příjmu od souseda či procházejícího se důchodce s tranzistorákem v ruce.

Špiclování jako byznys

Ročně se v Česku prodá odposlechová technika za desítky milionů korun. V každém větším městě najdete firmu nebo živnostníka, který vám za několik tisícovek požadovanou techniku v základní verzi opatří. Může se jednat o věci z výprodeje různých bezpečnostních složek, které takové věci používaly, nebo jsou to asijské výrobky, které si amatéři skládají pro své potěšení. Platí zde, že jednoduché věci jsou levnější, zákeřné logicky dražší. Každý útočník má ale svůj strop. Informace má pro něj takovou cenu, jakou chce investovat do techniky. Takže se setkáváme s přístroji, které se dají pořídit od několika set korun až řádově po stovky tisíc korun. Pro vaši orientaci: citovaný vysílač po elektrorozvodné síti přijde zhruba na 220 tisíc korun, nicméně podle informací Digitálního bytu ho dokáže „zbastlit“
každý průměrný elektroinženýr z ČVUT.

Jen počkej, špione!

Není problém štěnici umístit, horší je ji objevit. Na českém internetu firmy jednou rukou nabízejí zprostředkování nákupu sledovací techniky a druhou zase prostředky či služby na detekci a následnou deratizaci od špionážních mikrofonů a videoštěnic. Detekční skenery přitom nejsou tak drahé – odborníci však varují před jejich amatérským používáním. Dnešní svět je zahlcen miliony rádiových signálů – signály mobilních či přenosných telefonů, televizními signály, signály různých stanic, a navíc má dnes rádiové dálkové ovládání kdejaká hračka.

„Laik, který si koupí skener, tak určitě něco najde. Podezřelý signál si zaměří, vezme krumpáč, rozkope půlku bytu a možná zjistí, že mu stěnou vede jenom neškodná televizní anténa nebo tam má soused pravidelně na noc položený mobilní telefon,“ upozorňuje Pavel Maletínský. Je proto lepší, když prověrku provádí odborník, který umí signály číst. Ve sluchátkách se totiž každý chová jinak. Jednoduchý analogový signál pozná každý, tikání datového toku od GSM přenosu snad také. Ale jsou signály, které vytvářejí různá bzučení, bručení, tón v nich různě poskakuje. Signál obrazu zase vrní a brní.

Na lovu digitálního spáče

Nestačí jen na podezřelý signál narazit, ale je potřeba dohledat místo, odkud vychází. Také záleží na tom, jestli je účinný za klidu, nebo na tom, když je místnost v běžném provozu a štěnice by
mohly mít aktivovanou funkci VOX.

Některá zařízení vysílají až tehdy, když se jim zaplní paměť. Pak na chvíli spustí datový tok, odvysílají a zase mlčí. Pak je možné, že hledané štěnici došly baterie, nebo tu máme útočníka, který zařízení hlídá a vypíná. Proto při prohlídce místnosti nebo celého bytu nejdříve zkušený technik manuálně prohlédne všechna klasická místa a vyloučí tak umístění útočné techniky v síťových rozvodech, telefonních zásuvkách, telefonních aparátech a vypínačích. Pak nastává druhá část – detekování všech činných rádiových prostředků a vytvoření frekvenční mapy celého sledovaného prostoru pomocí spektrálního analyzátoru. Technik tak vytvoří seznam všech rádiových frekvencí, které se vyskytují v kontrolovaném prostoru, což se stane takovým rádiovým rodným listem vašeho bytu a v případě opakované prohlídky to velmi usnadní nalezení dalších odposlechů. Poslední a nejpodrobnější částí obranné prohlídky je vyhledání všech polovodičových součástek pomocí detektoru nelineárních přechodů. Tento detektor využívá pro svou činnost základní předpoklad, že není možné vyrobit žádný zpravodajský prostředek, který by neobsahoval alespoň jednu polovodičovou součástku. Především ve starších budovách často tímto detektorem odhalí i prostředky, které jsou napájené ze síťového rozvodu a jsou zazděné. Stačí, aby nějaký roztržitý zedník zazdil rádio za 40 korun, ale může to být i stará krabička televizní antény nebo svorkovnice od telefonního vedení, která měla v sobě zesilovač – zkrátka cokoliv, co má elektronický obvod. Nicméně pocit stoprocentně „odmořeného“ bytu za toto riziko stojí.

Poplach, jako cena za soukromí

A nakolik taková obranná prohlídka přijde? „Řádově se pohybujeme v desítkách tisíc korun,“ říká Pavel Maletínský z www.detekce­.com. Záleží na velikosti prostoru a typu prověrky. V běžném bytě 3+1, při měření rádiového spektra se zaměřením na podezřelé signály, vyjde společně s mechanickým ohledáním prohlídka na 20 tisíc korun. Prověrka pomocí měření nelineárních přechodů, která je mnohem pracnější, přijde při stejné ploše na 60 až 70 tisíc korun. Tyto prohlídky jsou ale vysoce účinné a většinou platí, že se na každých 50 metrů čtverečních prověřované plochy najde jedno útočné zařízení.

Po prověrkách je také vhodné nainstalovat zařízení, které bude automaticky daný prostor hlídat. Odborníci doporučují minimálně kombinaci kamerového systému se záznamovou smyčkou a radiového paměťového analyzátoru. Co naplat, prostorová rádiová štěnice je nejsnazší, nejlevnější, právně obtížně prokazatelnou a tudíž i nejpoužívanější formou odposlechu. Jádro „hlídacího“- systému analyzátoru tvoří paměť rádiového spektra, které lze snadno zkontrolovat a odhalit čerstvě instalovaný odposlech. Hlavní funkcí přístroje je ultrarychlé skenování. To v šestisekundových intervalech porovnává každý aktuálně přijímaný signál s původním záznamem zkontrolovaného „čistého“ spektra. Přítomnost nového signálu spouští poplach a zápis do samostatné poplachové paměti.

Shrnuto

Instalace odposlouchávací štěnice je dílem okamžiku, ale její nalezení je náročná a často hodně drahá záležitost.

Pro snížení možnosti odhalení výrobci vybavují odposlouchávací štěnice dálkovým spínáním nebo aktivací hlasem, dovolující vysílat pouze v době, kdy je na dálku zapnut nebo když se v místnosti mluví.

Skenery detekující špionážní prostředky nejsou až tak drahé, ale samotné rozpoznání příslušného signálu si žádá odborníka.

Článek byl převzat z časopisu Digitální byt. 5. 1. 2007, Vladimír Iliev, (http://www.bydlenimag.cz/clanek.php?id=109)

PŘIHLÁŠENÍ = 5% SLEVA

Po registraci a přihlášení budete mít na další nákupy 5% slevu. Platí na všechny položky na eshopu bez výjimky.


NEWSLETTER - novinky na email

Získávejte nejnovější informace a akční nabídky z oblasti detektivní ochrany a špionážní techniky.

CERTIFIKACE

          

KOŠÍK

Košík je prázdný

DOTAZ na detektivy
Predaj na Slovensko

Informácie o predaji na Slovensko, pozri tu. Je možné zaslať tovar v hotovosti na dobierku alebo si môžete zvoliť platbu vopred na účet do banky na Slovensku. Cena dopravy v tomto prípade je rovnaká ako pre objednávky po Českej republike.